Anglie 2018 - Colchester a Fish&Chips na bezďáka

Abysme se s holkama pořád jen neválely doma, nezřízeně se necpaly a neutrácely pracně vydělaný peníze v obchodech, rozhodly jsme se udělat taky nějakej výlet do okolí. Po dlouhým hledání a konstatování faktu, že Londýn je moc drahej (hlavně ta doprava tam), už jsme tam všechny byly, a navíc bysme musely jet oklikou, protože vlak má objížďku a hlavní autobusová trasa je uzavřená, jsme vybraly Colchester. Malý městečko kousek od Chelmsfordu, kde mají krásnej hrad, u něj obří park a nejlepší Fish&Chips široko daleko. Vědět co mě čeká, asi bych se spokojila s čínskou polívkou.

Tři zmrzliny!

Ze zkušenosti z předešlého dne jsme si od Terky půjčily šálu a čepici a dokonce i rukavice. Nebudeme si hrát přece na hrdiny. Nabalený jak pumpy jsme vyrazily na autobus, kterej měl stát 5 liber a my doufaly, že to tak bude, protože doprava je tady obecně dost drahá. Další věc je fakt, že hromadnou dopravu tady používá taková ta nižší vrstva, většina lidí má auto a nepotřebuje tak jezdit autobusem. Cesta trvala asi hodinu a já myslela, že zmrznu a nechápala jsem týpka v kraťasech, co seděl naproti nám. Když jsme vystoupily, tak nás čekala ještě docela štreka k bistru Oh My Cod, kde jsme si chtěly dát Fish&Chips. Na ty jsem se těšila jako malá holka, protože si je v Anglii dávám vždycky a vždycky je to skvělý. Když se nad tím tak zamyslím, tak jsem snad tohle jídlo jinde než tady neměla. Dorazily jsme do rohovýho minibistra, kde byl moc milej pán. Vybrala jsem big cod fish jako vždy a malou porci hranolek, samozřejmě majolku a už jsem se těšila na pořádnou porci kalorií. Sice to v bistru hrozně smrdělo olejem, ale já byla ráda, že jsme v teple. Zatímco jsme čekaly na naše jídlo, tak jsem přemýšlela, kde to jako sníme? Žádnej stolek, žádná židle, prostě take away. Před bistrem se sice krčely dva malý kulatý stolky, ale bylo to přímo u silnice a ještě k tomu v tý šílený zimě. Seděly jsme na takovým širším parapetu a já bych si to nejradši snědla tam a myslím, že by to ani tomu pánovi nevadilo, celkem s náma laškoval, takže bysme mu aspoň zpříjemnily směnu. No, ale můj návrh nebyl plénem odsouhlasen, takže jsme se s taškama narvanejma jídlem vydaly hledat alespoň nějakou slušnou lavičku v parku nebo něco takovýho.

Na google mapách jsem viděla kousek od nás obří zelenou plochu, takže jsme tam vyrazily, ale k naší smůle to byla jen obří zelená louka bez laviček, tak akorát na venčení psa nebo klidně i na piknik, ale ne v březnu a brutální zimě. Hned vedle byla Primary School, kde sice lavičky byly, ale za plotem. Skončily jsme teda na zídce u silnice a jak tři totální looseři, tam z krabice jedly hranolky a rybu. I tak to bylo nejlepší Fish&Chips, který jsem kdy jedla. Dokonce se vyrovnalo i tomu, co jsem si dávala před dvěma lety u přímo u moře v Southend on Sea.

Totálně promrzlý, ale už míň naštvaný, protože jsme byly najedený jsme vyrazily svižným krokem do centra, abysme se trošku zahřály. Colchester je moc hezký anglický městečko, takže jsem se kažou chvíli zastavovala a fotila. V centru to celkem žilo a my jsme tak prošly rušnou ulicí až k Nero kavárně, kde jsme si daly kafe a já brownies.

 V Anglii jsou netěsnící okna. Všude. V bytech i kavárnách. Takže jsme se zahřály jen tak na půl. Ale Britové jsou na tu zimu zvyklý, protože i dneska jsem je potkávala v kraťasech. Ou man.

Další zastávkou byl místní castle park i s hradem, kterej už jsem si pamatovala z minulé návštěvy a naprosto mě uchvátil. Tentokrát se tu teda nikdo neprocházel, ani šlapadla ve tvaru labutí nejezdila po rybníku, ale i tak jsme si park prošly a zastavily se na dětským hřišti, kde jsme si aspoň nerušeně mohly vyzkoušet všechny atrakce určené pro děti. :D

Cestu domů jsem tak nějak přežívala a snažila jsem se udržovat hovor s Editkou, protože to mě aspoň udrželo vzhůru. Usnout jsem nechtěla, protože to by to vystupování a cesta pěšky domů byla ještě horší. Stavily jsme se jen ve večerce pro něco k večeři a šťastný doma spadly na postel a vařily si čaj. Výlet to byl hezkej, ale plnej útrap a zimy, takže příště radši v létě. Jako fakt jsem nečekala takovýhle ruský počasí v březnu. :D Večer jsme už jen tak zevlily a trochu si pobalily kufr. Zítra už nás čeká jen rychlý nakupování suvenýrů a pak let domů!

Z celý minidovči jsem točila video a vy se na něj můžete podívat tady:

Mějte se krásně!

Léňa

Pokud byste našli chybu, prosím, napište mi to. Snažím se po sobě vše kontrolovat, ale nikdo není neomylný.

Veškeré fotografie podléhají autorskému zákonu a mohou být šířeny pouze s vědomím autora.

https://instagram.com/lifefoodtravelcz