Pro mnohé z vás to byl šok, největší však to byl pro mě. Zbavila jsem se svých dlouhých vlasů, které mi každý chválil a které jsem milovala a byly mojí chloubou. Proč jsem to udělala? Stálo mi to za to? Kam teď vlasy poputují? Rozhodla jsem se to sepsat do krátkého článku, protože jste se mě na to hodně ptali a třeba někoho inspiruju a půjde udělat to samé. :)
 |
| Nová já |
U kadeřnice jsem nebyla ani nepamatuju. Naposledy asi před rokem a půl a to jen na zastřižení konečků na sucho, takže to vlastně ani nepočítám. Vlasy mi vždycky dělaly radost, byla jsem na ně pyšná, takhle dlouhé (rozuměj skoro nad zadek) jsem chtěla celý život a konečně jsem je měla. Ale přišla chvíle, kdy mě spíš začaly vadit. Když se mi zamotaly do zipu od bundy. Když se mi zamotaly do kabelky (a ano, jde to). Když mi je Matěj přilehnul ve tři ráno. A další a další situace a nejhorší bylo to mytí. A jednoho krásnýho dne, kdy jsem na instagramu barbora.cz v instastories viděla, že stříhala slečnu pro projekt Darujvlasy.cz jsem se rozhodla je ostříhat. Napsala jsem do salonu We are spell, zeptala se, jak taky můžu vlasy darovat, objednala si termín a 12. března v 7 ráno seděla v křesle a pod rukama šikovné Lucky se měnila v úplně jinou osobu.
Vlasy mi svázala malými gumičkami do pramínků, ustřihla a vyrovnala přede mě. No, seběhlo se to tak rychle, že najednou jsem byla bez vlasů. Teda, né úplně bez vlasů, ale bez většiny vlasů, na které jsem byla ty roky zvyklá. A musím říct, že to byl úžasný pocit. Když mi pak střih dodělala a vlasy upravila, byla jsem nadšená. Vlasy teď poputují poštou k organizaci, která z nich nechá vyrobit paruku a tu pak předá nějaké slečně/paní, která bohužel vinou nemoci přišla o vlasy. A to si asi žádná z nás neumí představit. Paruka z pravých vlasů je drahá a né všichni si ji mohou dovolit. A od toho je tady právě organizace Darujvlasy.cz. Já jsem si s myšlenkou nechat se ostříhat pohrávala už dlouho. Nechtěla jsem ale zkrátit vlasy až tak moc, jako to mám teď. Ale když jsem pak viděla, že mé vlasy můžou pomoci a že je potřeba minimálně 30 cm, řekla jsem si, že do toho jdu. Že mně vlasy dorostou
Vlasy mi svázala malými gumičkami do pramínků, ustřihla a vyrovnala přede mě. No, seběhlo se to tak rychle, že najednou jsem byla bez vlasů. Teda, né úplně bez vlasů, ale bez většiny vlasů, na které jsem byla ty roky zvyklá. A musím říct, že to byl úžasný pocit. Když mi pak střih dodělala a vlasy upravila, byla jsem nadšená. Vlasy teď poputují poštou k organizaci, která z nich nechá vyrobit paruku a tu pak předá nějaké slečně/paní, která bohužel vinou nemoci přišla o vlasy. A to si asi žádná z nás neumí představit. Paruka z pravých vlasů je drahá a né všichni si ji mohou dovolit. A od toho je tady právě organizace Darujvlasy.cz. Já jsem si s myšlenkou nechat se ostříhat pohrávala už dlouho. Nechtěla jsem ale zkrátit vlasy až tak moc, jako to mám teď. Ale když jsem pak viděla, že mé vlasy můžou pomoci a že je potřeba minimálně 30 cm, řekla jsem si, že do toho jdu. Že mně vlasy dorostou
Takže, co vše pro to, abyste vlasy darovali potřebujete?
Dlouhé minimálně zničené vlasy - minimálně 30 cm.
Odhodlání.
Více podrobností naleznete zde. Můžete si na webu nadačního fondu najít spřátelené salony, které za vás vlasy pošlou přímo, ale můžete jít k jakékoliv kadeřnici, jen musíte dodržet zásady popsané na webu a vlasy pak poslat poštou sami. Tak co, jdete do toho? :)
Léňa
Pokud byste našli chybu, prosím, napište mi to. Snažím se po sobě vše kontrolovat, ale nikdo není neomylný.
Veškeré fotografie podléhají autorskému zákonu a mohou být šířeny pouze s vědomím autora.
Leni, nádherný účes. Změna Ti moc sluší, mikádo je nadčasový. :) A plus ten pozitivní efekt.
OdpovědětVymazatMoc děkuji! :)
VymazatKrásné rozhodnutí a výsledný účes ti sedí bombasticky!!! :)
OdpovědětVymazatNela z blogu Růžová rtěnka
Moc děkuji, pomalu si na něj zvykám. :)
Vymazat