Norsko - Den 2 - Oslo

Přijíždíme autobusem do slunečného Osla a hned jak vystupujeme, hledáme skříňky na batohy, protože chodit celej den s krosnama na zádech nechceme. Nacházíme skříňky v suterénu, ale většina těch větších je zabraná a malé jsou dražší (50 až 70 NOK dle velikosti skříňky). Rozhodujeme se tedy nacpat co nejvíce batohů do jedné skříňky a složit se tak na pronájem. Začíná litý boj, kdy nám naše skříňka nejde zavřít, jelikož je moc plná (batoh přesahuje přes vyznačenou hranici). Zkoušíme zamykat, až se nám to naštěstí daří. Po zaklapnutí dvířek si kámoš uvědomí, že si nechal ve skříňce peněženku. (Ok, díky, vůbec jsme se neptali, zda mají všichni všechno.) Shodujeme se, že mu peníze půjčíme a skříňku necháváme raději zavřenou. (Že by v cizí zemi neměl chodit bez dokladů ignorujeme.)

Procházíme nádražní budovou a vidíme první stánek s kafem. Letíme tam jak splašený a kupujeme latté a k snídani nějaký sladký pečivo. Je to drahý, ale my jsme hladový. A v takový chvíli neznáte bratra. (Teda aspoň já ne.)

Zajímavé na naší výpravě je, že nemáme skoro žádný plán. Víme jen, kdy a odkud nám jede dneska vlak. Vyrážíme tedy do ulic Osla úplně nepřipraveni a nevíme, co chceme vidět ani co je tu zajímavého. Někdy je to ale lepší, protože narazíte na věci, který byste třeba marně hledali. Například Královský palác (norsky Slottet), kde bydlí královská norská rodina. Králem norska je Harald V., to jen tak pro info. Vůbec mi přijde hustý, že Norsko je království. Palác je krásný, zrekonstruovaný a od roku 2002 zpřístupněný veřenosti. My na prohlídku nejdeme, fotíme akorát selfíčka. Bavíme se, smějeme se a přímo k nám se přibližuje ostraha hradu. Čekáme, co jsme provedli, ale prý se jen máme vzdálit, že bude projíždět kolona aut. Jdeme tedy dál a přijíždí několik luxusních vozů s černými skly a ostraha je pouští branou dovnitř. Aspoň mávám, co kdyby byl v autě sám král, že jo.

Parta "Norway tour"

Je krásný počasí, ale my se celkem pečeme. Zas na druhou stranu můžeme bejt rádi, že je slunečno. Každej, komu jsem se chlubila, že jedu do Norska mě upozorňoval, že tam bude hnusně a deštivo (chachá! není). Oslo je úžasný, lidi usměvavý, fascinuje mě místní architektura. Nejvíc mě dostal asi Frognerpark, plný soch vytvořených sochařem Gustavem Vigelandem (který mimochodem navrhnul medaili pro Nobelovu cenu míru).

Prsatice

"Lidi" držící fontánu

Začínáme bejt uťapaný a máme hlad. Nacházíme super park u jezírka, kde si sedneme, mažeme jako správný češi chleba paštikou, jako dezert chroupeme BeBéčka a odpočíváme. Po echtovním obědě vyrážíme k vodě. Jdeme po pobřeží, nalevo dálnice, napravo lodě.

Parkoviště lodí a lodiček

Dojdeme k molu a užíváme si sluníčko a teplo. Norský kluci skáčou do vody a ti naši se rozhodujou, že jdou do toho taky. Hrozně se mi líbí moderní byty nad mořem a říkám si, že by to tady bylo fajn místo na žití. V místním bufíku si Káťa dává wafličku za nekřesťanský peníze (už jsem radši zapomněla, kolik NOK stála).

Od rána potkáváme obrovské sochy - ležící postava, tři kluci na kolenou, divná hlava s milionem zubů a prsa (až na wikipedii jsem se dozvěděla, že jsou to oči, ok then). Tyhle "prsa" (a další sochy) jsou to dílem Louise Bourgeoise. Sochy jsou rozmístěny podél vody v Tjuvholmen Sculpture parku a prsatá fotka se stala asi mou nejoblíbenější.

Podle mě prsa, podle sochaře "Eyes"

Uličkama se dostaneme na hrad Akershus, který je taky střežený stráží, část je přístupná veřejnosti, uvnitř se mimojiné nachází hrobky několika členů královské rodiny. Fotíme a jsme svědkem toho, že stráž to myslí fakt vážně. Nějaký turista se totiž přiblížil ke vstupu do hradu, a už se žene z budky s napřaženou zbraní voják. Raději mizíme.

Norská vlajka

Scházíme dolů k radnici, jen ale procházíme, chceme totiž dojít až k opeře (Operahuset), přesněji teda na střechu opery. Tam je úžasný výhled na Oslo a nám k tomu zapadá slunce. Fakt kýč, ale nádhernej.

Operahuset

Ze střechy vidíme něco jako "náplavku" a rozhodujeme se, že tam půjdeme. Užíváme poslední minuty v Oslu, jíme český zásoby a pozorujeme kluky, který se saunujou. Dřevěná sauna stojí na vodě, vždycky se uvnitř nahřejí a pak skáčou do tý brutálně studený vody. Bohužel nám pak už jede vlak, takže se přesouváme na nádraží, kde vybíráme batohy ze skříněk a přesouváme se na nástupiště. Jedeme nočním vlakem do Finse, kde začne ještě větší dobrodružství!

Léňa

Norská "náplavka"

Čtěte také:
Norsko - Den 0+1 - Balení krosny, přílet do Osla a noc na letišti