Proč mám ráda běžky?

Obligátní pondělí otázka mých kolegů "Jaký byl víkend?" mě vnukla myšlenku napsat tenhle článek. Protože víkend byl famózní a já byla na běžkách. Zase. Teda - po čtvrtý. A musím konstatovat, že jsem si běžky zamilovala i za takhle krátkou dobu. Jo, když jsem byla malá (nebo mladá?), tak jsem na běžkách párkrát stála. A ani za mák mě to nebavilo. Jezdilo se klasicky a ještě na šílených prknech. Teď jsem se naučila "bruslit" a běžky mám lehký jako pírko.

"Moje" Atomic krásky

Běžkovat jezdíme na Jizerku a tady se můžete podívat, jak je tam krásně (teda, pokud zrovna není zataženo nebo mlha). Možná se budete divit, že tam je sníh. Na Jizerce je totiž vždycky sníh. Vyjedeme z Prahy na Liberec a čím víc se blížíme, tím teplota klesá a sněhu je víc a víc. Tras na běžkování je tam taky požehnaně, dá se na ně "nastoupit" ze spousty stran. My jezdíme do Kořenova, kde se ráno ještě stavuju v půjčovně (veškeré vybavení plánuju koupit před příští zimou). V 9 ráno už stojím na pomyslném startu a vyrážím. Jedu si svoji klasickou trasu, přítel je v mžiku pryč, sraz máme až za 2 hodiny u auta. Od prvního odrazu si to vyloženě užívám - je totiž ticho, okolo mě jsou jen stromy a hromady sněhu a cesta je vyrolbovaná a připravená na jízdu. Sem tam potkám nějakého běžkaře (většinou mě buď lidé předjíždějí nebo jedou proti mě). Když jsem tuhle trasu jela poprvý (cca před měsícem), hned jsem si stěžovala, že je to pořád do kopce, obligátní odpověď "seš na horách" mě tehdá neuspokojila. Ale teď se štěstím tetelím a miluju ten pocit, kdy s vysílením vyjedu nahoru a mám před sebou sjezd.

Ta černá tečka vzadu je můj ujíždějící přítel

Tepovka mi lítá nahoru a dolů a já se těším, až si po výkonu sednu a dám si něco dobrýho. U běžek jsem totiž schopná spálit cca 1500 kCal za hodinu a 3/4 a tak se ten den vůbec nemusím hlídat a dám si, na co mám chuť. Možná to je dalším důvodem, proč tak ráda vstávám ráno v 6 a vyrážím do bílého lesa.

Nebudu kecat, od tý doby, co jezdím na běžkách se mi na biatlon kouká trochu jinak. Vím, co je to za dřinu a tak ty biatlonisty/biatlonisky obdivuju ještě víc. Já jsem ráda, že vyjedu jeden kopec a to ještě na 3x. Oni se derou se vší vervou celý závod. Ale taky jsem to začala víc prožívat. A když jedu, odrážím se nohama, tak si představuju, jaký by to bylo na stadionu, jak bych asi střílela, když bych přijela na střelnici a musela se soustředit na tu malou černou tečku v dálce a nedejchat. Myslim, že v mým podaní naprostá katastrofa. :D

Velká běžkařka

Jizerky nabízejí spoustu úžasných výhledů na hory, ale člověk k nim musí poctivě "dobruslit". Pak jako odměnu vytáhnu banán nebo nějakou tyčinku, odpočívám a kochám se. A v tom momentě si říkám, jak je super, že máme tak blízko hory a přírodu. Jizerku jsem poznala až letos, díky mému příteli, který sem jezdí několik let. A ráda bych ji poznala i v létě na kole, protože to musí být taky jedno ze skvělých míst, kde se dá perfektně projet. Běžkujete? Kam jezdíte běžkovat? Já se teď těším do Nízkých Tater, kam jedeme primárně lyžovat/snowboardovat, ale i tam se nacházejí běžkařské tratě, které chceme vyzkoušet.

Léňa

Panorama výhledu, který je nejvíc vydřený