Řím - Den 2 - Město plné kostelů

Druhý den jsme začaly pravou italskou kávou z moka konvičky a já poprvé okusila takhle dobrou kávu. Nejsem nějaký extra milovník kávy, nepiji ji každý den, dám si, když potřebuji. Ale tady bych se jí naučila pít jen tak na chuť. Byla vynikající. A to mi Hanka říkala, že je to jedna z těch levnějších, z Lidlu.

Pohled z okna Hanky pokoje - vnitroblok domu

Po snídani jsme vyrazily do města, bylo krásné slunečné počasí. Řím je plný kostelů, takže jejich návštěva vás nemine. Já nejsem věřící, ale ta krása a to, jak k tomu v Římě přistupují, mě nadchlo. Dokonce jsme s holkama byly součástí  mše, což byl pro mě nevšední zážitek. Určitě doporučuji do kostelů jít a prohlédnout si nádherně zdobený interiér.

Co mi ale přišlo zvláštní, že spousta stropů či oltářů nebyla automaticky osvícená, ale bylo to placené. Takže kdo se chtěl podívat, hodil většinou euro do pokladničky a světla se automaticky na pár minut rozsvítila.

Cestou jsme se stavily pro víno - v Říme (potažmo asi v celé Itálii) koupíte výborné víno za pár eur. Takže například toto stálo zhruba 3 eura a bylo vynikající.

Další naše kroky směřovaly k Fontaně di Trevi - asi nejvíce turistická památka v Římě, hned po Colosseu a Pantheonu. A ano, překvapivě tam byly šílené davy turistů... ulovily jsme  pár fotek a raději rychle prchaly pryč. Byl čas oběda a Hanka nás zavedla do malého obchůdku, kde jsme si koupily skvělou "Porchettu", což je pomalu pečený vepřový bůček s kůži, my ho měli v housce. A nic tak dobrého jsem dlouho nejedla... šťavnaté, dobře propečené a ochucené vepřové maso... a cena cca 3-4 eura byla přijatelná. 

Po jídle jsme šly k Pantheonu, což je pro mě hrozně nepochopitelná stavba. Jak tohle mohli v té době postavit? Obrovský kostel, chrám, chcete-li, s "dírou" ve střeše, uvnitř zdobený... Impozantní stavba.

Pak přišel čas na zmrzlinu, podle Hanky nejlepší ve městě. Asi to je veřejná informace, protože v malé cukrárně bylo totálně narváno. Naproti byla kavárna, kde je prý zase to nejlepší kafe ve městě - tam nemělo cenu čekat. Vystály jsme frontu na zmrzlinu a překvapivě - byla božská.

Musím říct, že na mě docela padla únava a nohy už celkem bolely. Přeci jen nejsem zvyklá denně chodit okolo 20 kilometrů. Ale z hlediska toho, že využívat hromadnou dopravu je neekonomické a také časově náročné (ano časově, protože co pár kroků, to jsme byly u další památky, kostela, architektonického skvostu a podobně, takže vystupovat a nastupovat...). Navíc doprava v Římě je poněkud zmatená. :)

Vyrazili jsme k Andělskému hradu a do Vatikánu. Trochu se začalo zatahovat, takže jsme se modlily, abychom nezmokly, naštěstí se mraky přehnaly.

Andělský hrad

Vatikán

Pak nás Hanka zavedla na super vyhlídku na město, kde jsme si chvíly sedly, povídaly, jedly a odpočívaly.

Večer nás Hanka pohostila domácími Cannelloni se špenátem a lososem, moc jsem si pochutnala. Jsou to vlastně plněné těstoviny - dát do nich můžete prakticky cokoliv, naplníte je, tyto jsou polité bešamelem, zasypané sýrem a zapečené v troubě.

Léňa